Dohaličský kostel byl poprvé zmíněn r. 1354 jako farní. V 15. století se stal filiálním a od r. 1736 je až dodnes opět kostelem farním. Pohřbíváni zde byli kromě prostých obyvatel členové rodů Dohálských z Dohalic, Sadovských ze Sloupna, Schaffgotschů a Gränzensteinů.
Z původního gotického kostela přežily pouze zvony, náhrobky a klenutá krypta. Původní zdobené gotické konzoly žeber jsou údajně dodnes zazděny v hřbitovní zdi, ale jsou již bohužel nerozeznatelné nebo ztracené.
Okolo r. 1742 byl postaven nový barokní kostel, který byl oválného půdorysu, centrálně klenutý a s lucernou (s možnou účastí K. Dientzenhofera). Kostel patrně nebyl pro nedostatek prostředků zcela dokončen a během následujících let byl několikrát opravován. Zejména bylo zvnějšku při stěnách postavěno několik dodatečných opěráků, snad poukazujících na statické potíže provázející stavbu od jejího počátku až do samého konce.
Kostel dále prošel velkou opravou r. 1865 a o rok později ostřelováním při bitvě u Hradce Králové. Nicméně kostel přetrval nadále, ale pro nedostatek prostředků byl jeho technický stav zanedbáván, r. 1887 byly z blíže nespecifikovaného důvodu odvezeny sochy, obrazy i oltáře, až se nakonec dne 15. března 1888 ihned po ukončení ranní mše zřítila klenba kněžiště kostela.
R. 1894 byly shromážděny prostředky na stavbu nového kostela a během dvou let byl postaven současný novogotický kostel podle návrhu Ing. Ludvíka Lablera, údajně inspirován kostelem sv. Trojice v Kutné Hoře. Má tři stejně vysoké lodi a je zakončen polygonálním presbytářem s obdélnou sakristií při jižní stěně. Při západním průčelí stojí vysoká hranolovitá věž. Střechu s vazbou od místního mistra tesařského Brauna podpírá žebrová klenba. Uvnitř kostela se kromě několika dochovaných náhrobků nachází mj. také vyřezávaný krucifix, údajně ze 17. st., který má pocházet z kaple sadovského zámku.[3]
Ihned u vchodu do kostela je ve zdi zasazen mramorový náhrobek rytíře Adama Sadovského ze Sloupna z roku 1553.
Nápis vytesán v gotické minuskule:
Letha 1552 v sobotu przed ·S· Martinem /
knize vrozeny pa[n] adam /
z sadowy · wieku /
sweho byl starzy 79 leth /
letha 1553 /
Tento kamen/
wytesa[n] nakla /
de[m] pa[n] bohuslaw /
syn panie Adamowa /
Sadowsky z Slaupna /
W temz [h]robie tu prwe byly pochowani let(a) 1483° /
vrozeny pan waczlaw sadowsky z slaupna A /
[na] Sadowy otecz panie adamu · Leta 1530 pan /
Mikulass · Leta 1546 Pan Girzik · Synowe pa- /
nie waczlawowy a Bratrzy panie Adamowi. · Pan /
Buh racz gim daty wieczne odpoczinuti. /