Dnes už ani jako mlýn nevypadá, náhon je skrytý pod terénem a přesto je na něm stále něco zvláštního.
Nejstarší mlýn v Sadové se nacházel patrně východněji než-li ten současný, snad poblíž tehdejší tvrze v blízkosti toku řeky Bystřice, zhruba v místech dnešní benzinové čerpací stanice. První písemnou zmínkou je zápis v dědictví po zemřelém Adamu Sadovském ze Sloupna z r. 1552, avšak není důvod v tomto místě nepředpokládat mlýn již ve starších dobách.
Mlýn stojící zhruba na současném místě postaven již kolem r. 1660, společně s novým náhonem (snad v místech původního zákrutu Bystřice), vedoucím okolo Mlýnského rybníka, který však zůstal zachován. Zavádějící je zmínka v obecní kronice, že rybník ten byl výše položený než Bystřice a naplňován tak byl pouze dešťovou vodou, kterou lze jen obtížně přijmout, pokud měl být rybník používán také pro chov ryb.
V Tereziánském katastru zhruba z poloviny 18. st. je zajímavý rozdíl, kdy v potenciálně starším TK rustikálu je uveden "1 mlynář na panském mlýně o 3 kolech na nestálé vodě," zatímco v TK dominikálu již pouze o dvou kolech, stále na nestálé vodě, přestože je následně mezi rybníky jmenován stále i "Mlýnský sadovský," svědčíc tak o permanentním využívání náhonu.
Na mapě Prvního vojenského mapování z r. 1780 (Na Müllerově mapě Čech z r. 1720 sice společně s dalšími sadovskými rybníky chybí, avšak to může být způsobeno jejich malou rozlohou.) je stále Mlýnský rybník vyznačen, a sice bez přítoku, ale je otázka, nakolik by kartograf považoval za nutné vyznačit úzký stavidly zahrazený přítok, když byl rybník evidentně z obou stran obklopen proudící vodou, a navíc odtok z rybníka už značen je.
Následně je zde je také dobře znatelný rozpor v obecní kronice, ve které se píše, že "Šáfgoč" (patrně Jan Arnošt) "vypustil rybník Mlýnský," avšak uvádí jeho rozlohu a výnos v Josefínském katastru z konce 80. let 18. století, kdy odtud už Schaffgotschové odešli. Autor buď čerpal z neznámých zdrojů, kdy například mohl být rybník na několik let vypuštěn a později opět obnoven, nebo měl zkrátka na mysli každoroční vypouštění pro účel výlovu ryb, ale použil nešťastně formulovanou větu.
Již zmiňované vojenské mapování také umisťuje mlýn na opačnou stranu náhona a silnice, a tudíž lze současné umístění mlýna s naprostou jistotou bohužel datovat pouze do 19. století.
Současná budova byla dle nápisu na jihovýchodním portálu postavena r. 1828. Na katastru z poloviny 19. st. má mlýn z východní strany umístěná dvě mlýnská kola, jakož i přístavbu (pekárna?) ze západní a jižní strany tvořící tak pouze od severu otevřený dvůr, které se však nedochovaly.
Dle kroniky byl mlýn v rámci první etapy pozemkové reformy r. 1921 zestátněn, avšak později rozporně uvádí, že ji r. 1929 koupila od Harrachů společnost Josef Voženílek, automatické válcové mlýny z Předměřic nad Labem. V roce 1948 byl již najisto zestátněn a nadále sloužil už jen ke šrotování a provoz byl ukončen v sedmdesátých letech.
Mezi lety 2007 a 2015 zde sídlil noční klub pořádající diskotéky. Podle všeho prošel v souvislosti s tím jeho interiér výraznými úpravami a v současnosti (2018) je objekt nevyužívaný s náznaky základních oprav. Nachází se na okraji památkové zóny Území bojiště Hradec Králové (2388), ale není zde uveden ani jako evidovaný ani chráněný prvek.
Doplnění:
V současné době (2021) prochází okolí mlýna velmi zásadními a nešetrnými stavebními i terénními zásahy, kterým, alespoň doufejme, předcházel alespoň základní průzkum.