Sociální sítě jako základ úspěchu Jana Arnošta Schaffgotsche

Poster vypracovaný jako výstup z předmětu Sociální sítě v raném novověku na Univerzitě Pardubice.

Velké díky náleží vedoucím předmětu panu doc. Mgr. Pavlovi Marek a paní Ph.D. a Mgr. Šárce Nekvapil Jiráskové, Ph.D., a také kolegyním Anně Adamčikové, Veronice Hřebíkové, Kateřině Lašové a Barboře Švábové.

Hrubé poznámky z prezentace posteru na konferenci:

Cca v první pol. 15. století Schaffgotschové na dvě větve, nejdřív ale obě ve Slezsku. Teprve později přes hranice, neznámá historie.

Rodičové - Arnošt Sch. z Bohuslavic (asi 1591-1660) + Barbara Kammerer von Langelhalsen

• 1618 - manželé zápisníky statku

• 1655 - patřily mu v Bohuslavicích č. domů 51 a 46 (6 ks tažného dobytka, 12 krav,8 jalovic, 14 ovcí a 6 prasnic)

• Barbara přišla snad z Rakouska jako dvorní dáma s Justinou von Zelking, nevěstou Rudolfa von Stubenberg, vlastníka NMnM (svatba r. 1610 v Linci).

Bohuslavice – panství NMnM - Stubenbergové

1. v těsné blízkosti panství Náchod – Smiřičtí; Opočno – Trčkové z Lípy

2. po 1620 Stubenbergové v exilu, Smiřičtí vymřeli, Trčkové v závěsu Valdštejna stoupají získávají NMnM i Náchod, ale 1634 konfiskace

3. Bohuslavice a NMnM získává Walter Leslie, Náchod Piccolomini, Opočno Colloredo

(V NMnM r. 1650 jenom (!) 14 katolíků)

Sousedem a snad přítelem jim byl Petr Straka z Nedabylic, správce panství Stubenbergů.

• při obsazení NM Švédy využil Straka známostí a rodinných vazeb a vyjednával (manželka příbuzná s velitelem Zdeňkem z Hodic)

• jeho činy později označeny (zaujatě) za vlastizradu a Ernst Sch. byl první v jeho seznamu svědků o nevině, vleklé soudní řízení -> rozsudek až po jeho smrti), majetek zabaven Lesliem a Piccolominim

• 1645 * syn Jan Petr S. -> Strakova akademie (Arnošt s manželkou kmotry)

• 1646 umírá Petr Straka

• 1647 si jeho vdovu Kateřinu Dobřenskou bere Jan Arnošt Sch.

Jan Arnošt Schaffgotsch (1623?-1695)

• měl sestru, která se provdala do Kladska (za podobně chudého rytíře)

• bratra Jana Viléma 1630-1710 (manželka Eva Marie von Zedlitz), ten byl úředníkem ve Svídnicko-Javorském knížectví (shodou okolností ve službách slezských Schaff.)

• 1647 sňatek s Kateřinou Dobřenskou Strakovou – získává Janovice (po Strakovi) (otec Jan Petr Dobřenský odešel do exilu, ale uchoval část rodinného majetku)

  • -> spojení se starým českým rodem

  • Do manželství přinesla spíše finanční kapitál než državy (od jejích nevlastních bratrů?), a něco po Strakovi, co ale spíš jen spravovala pro děti.

  • Teprve krátce před smrtí (1650) konvertovala ke katolictví, aby získala poručnictví nad dětmi z 1. manželství se Strakou

• 28. 5. 1649 zakoupili ves a tvrz Obědovice u HK - první potvrzený majetek Sch. V Čechách - za 16 tis. fl. Rh. (hned vedle zaniklých Nedabylic na Z a Dobřenic na V, navíc od Jaroslava st. Dobřenského)

• 31.1. 1649 narozen syn Johann Heinrich (zemřel nedospělý), ještě měli dceru Kateřinu (osud neznámý), část majetku Schaffgotsche zmražená jako mateřské dědictví pro děti (ale on kurátorem a později prodal, takže děti určitě zemřely)

• 14. května 1650 Kateřina roz. Dobřenská umírá

• Téhož roku (1650) si vzal trojnásobnou vdovu Marii Salomenu roz. Bukovskou z Neudorfu (nový rod, nobilitován 1612, bohatý)

  • 1. manžel nějaký Rodovský z Hustířan, 2. Florian Brodský z Neudorfu, třetí Václav Macák z Ottenburgu (syn Jiří nar. 1645 v Hořicích)

  • Václav Macák držel Sadovou, Bílou Třemešnou

  • Otec Jeroným Buk. Složil jako správce panství Valdštejna (od něj získal Třebnouševes, Ostrov a Dolní Dobrou Vodu aj.), Trčků i Smiřických, měl majetek v Jičíně a Náchodě.

  • Po smrti otce měla Marie Valdštejny schválené državy po otci, ale mohla disponovat jenom jejich příjmy a po smrti o to Šafgoč přišel

  • Ze druhého manželství měla dům na Václaváku.

• 1652 – v daních je u Šafgoče uvedeno - Třebnouševes, Bílá Třemešná, Sadová a Obědovice

  • Toho roku přísedícím královského soudu nej. purk. Pražského

  • v HK kraji byl Šafgoč podle daní druhým nejmajetnějším rytířem (před smrtí Marie S.)

• 1652-3 - Hejtmanem HK kraje

• 1653 - poprvé na zemském sněmu, zvolen jako člen komise (spolu s budoucím arcib. Mat. Sobkem z Bílenbega) pro Čáslavský a Bechyňský kraj – příprava Berní ruly

• Maťa spekuluje, že nevděčná dřina okolo Berní ruly mu službu ve správě nadosmrti znechutila znechutila, nebo si udělal ostudu a další úřad mu nechtěli svěřit.

• 1656 Marie S. umírá, Šafgoč je univerzálním dědicem, ale nezískává všechno (právní spory např. o Třebnouševes)

• 30. října 1658 pánem a (v souvislosti s tím) se ucházel o třetí manželku – hraběnku Lažanskou

  • Silné pouto se švagrem Karlem Maximilianem Laž. – měl vysoké posty v zemské správě i dvorské konexe

• únor 1659 - svatba s Johannou Magdalenou, hraběnkou Lažanskou z Bukové (dcera hraběte Ferdinanda Rudolfa Laž. z Bukové - zámek Manětín, palác v Praze a rozsáhlé majetky v JZ Čechách (vyšvihli se v armádě za 30LV).

  • Švagr Karel Max. Laž. místokancléřem Čes. král., od roku 1685 prezidentem apelačního s., 1688 nejv. dvorským soudcem.

  • Karel M. byl žákem Bohuslava Balbína a v dospělosti jeho blízkým přítelem a mecenášem.

• 1660 prodává domy v Jičíně, někdy v té době také otcovský dům v Bohuslavicích (takže otec po smrti)

• 1661-1685 kupuje Kunčice s trhem v Nechanicích, Dohalice, Trnava, Sobětuš a Třesovice

• 1664 kupuje dům na NMP, dnes Kounický palác

• 8. 12. 1664 zavraždil v HK švagra Jiřího Bedřicha Dobřenského (ten tehdy držel Dobřenice), biskup HK Matyáš Sobek (kolega z komise pro Berní rulu) odmítal pohřbít duelanta

  • švagr Lažanský mu zařídil u císaře milost, naplánovali společnou pouť do Říma jako pokání? a nakonec i plný císařský pardon 1667

• 1674 prodává Obědovice (Takže děti z prvního manželství byly po smrti.)

• 30. 1. 1675 - uveden do staropanského stavu

• 22. 2. 1681 – říšský hrabě

• 1695, 26. květen, umírá v Praze a je pohřben v Nechanicích

Manželky:

1. Kateřina Dobřenská (zemřela 1650)

2. Marie Salomena Bukovská z Neudorfu (zemřela 1656)

3. Johanna Magdalena Lažanská z Bukové (zemřela 1674)

Syn Julius Ernst (1660-1685)

• ten nasekal dluhy a z neznámého důvodu nakonec žil a zemřel ve slezské Nise, kde ho musel pohřbít bratranec Christoph Wilhelm, otec se ho úplně zřekl a odmítal jeho dluhy splácet

• měl dvě manželky:

1. Johanna Maria Hedwig von Fragstein und Nimsdorf (nejspíš sňatek náctiletých, zemřela krátce po svatbě) - její otec Johann Christoph rezidentem u polského a ruského dvora, 1664 povýšen do panského stavu

   • Otec na polském dvoře spolupracoval s Franz Paula Lisola, zároveň si dopisoval se špičkami aristokracie a vlastnil rozličná panství ve Slezsku, mezi něž patřily Gandau, Jäschguttel a Krolkwitz.

   • Žádosti o půjčení peněz, či o přímluvu u císaře byly velmi časté. Jan Kryštof Fragstein (větev Larischů) se kvůli půjčce v roce 1654 chtěl stát klientem Maxmiliána z Ditrichštejna.

   • O pár let později – roku 1657 – žádal v rámci své legace do Moskvy o finanční podporu Jana Adama ze Schwarzenberku.

   • V roce 1672 byl jmenován císařským radou a vrchním kancléřem ve Slezsku. Zemřel roku 1682.

2. Anna Katharina von Sporck (1669-1712) - sestra Františka Antonína Šporka, svatba 1684, narodil se jí pohrobek, ale brzy zemřel, znovu se vdala za Heinricha Laurenze von Dauna (1673-1729).

Závěť

• 30. srpna 1688 sepsal v Praze česky závěť, především vytvoření fideikomisu (po smrti všech vlastních dětí)

• dědicem se měl stát tehdy třináctiletý synovec JAAS (přeskočen bratr i dva starší synovci

  • krátce na to (možná i kvůli tomu) Jan Arnošt Antonín na studia do Prahy – aby se naučil česky a poznal zdejší poměry, po smrti JAS zabezpečen vyslán na kavalírskou cestu do Itálie

• Skvělý příklad plánování dlouho do budoucnosti – dědic nesměl využívat příjmy fideikomisu, dokud nesplatí dluhy a pohledávky zůstavitele, nemohl zadlužovat ani ručit zděděným majetkem

• Nesměl dědit žádný protestant ani duchovní!!!

• Přesně daná posloupnost dědiců, kdyby JAAS zemřel bez potomků – pak nejstarší synovec a jeho potomci, prostřední synovec a jeho potomci

  • Kdyby vymřeli potomci prostředního synovce, připadne "bratranci" Chr. Leop. Sch. (hlava slezských Schaffgotschů, od. 1674 dědičný hrabě)

  • Kdyby vymřeli všichni Schaffgotschové, přišel na řadu švagr Karel Max. Lažanský a jeho potomci.

  • Kdyby vymřely oba rody – postavit seminář/vzdělávací institut pro zchudlé šlechtice z Čech a Slezska – až 6 pánů a 4 rytíři ze starých dobrých jen! českých a slezských rodů do dosažení dospělosti. (Totéž o 20 let později v závěti Straka -> Strakova akademie.)

• V závěti vynechal Dobřenské švagry (ty, které nezabil)

• Úzké vazby s Lažanskými a Strakovými

  • Karel Max. Lažanský – potenciální dědic všeho a odkázán jeden dům v Praze

  • Také něco jeho manželce Alžbětě roz ze Spankau a synovi Václavovi

  • 500 fl. nevl. synovi Janu Petru Strakovi

• Bratrovi Johannu Wilhelmovi a starším synovcům odkázal dluh 4000 fl. vůči "Herrn Zedlitz aus Schreibendorf" (možná příbuzní skrz manželku Jana Viléma)

• ovdovělé hraběnce Desfour (po Albrechtu Max. Des.) (musí jít o Marii Polyxenu von Schönfeld) nejlepší koňský povoz s postroji a nejlepší krytý vůz, taky něco pro syny a dcery

  • "nejlepší můj cuk koní s kšírami a nejlepší můj krytý vůz"

  • Proč? Kdo ví… Schonfeldové měli majetky ve vých. Čechách

• Taky drobnější odkazy pro: dvorní mistr Johann Filip Šenek, apelační rada Karl Jaroslav Borovanský ze Sternfeldu, Václav Vilém Andreides, měšťan jaroměřský, "jakožto který všech statkův a důchodův mých tu nejlepší povědomost má", proto měl také podporovat vykonavatele při plnění závěti.

• Roční důchod ve výši 60 fl., pravidelné věcné dary a velkorysý dar na budoucí svatbu jisté Johanně Ernestině, dceři poddané Doroty Malé (také její propuštění z poddanství a napomenutí budoucím majitelům panství, aby to neměnili)

• Dary pro služebníky a také všem čtyřem kostelům na panství.